V České republice zemře na onemocnění srdce a cév každý rok více než 50 tisíc lidí. Hlavní příčinou je podle odborníků právě kornatění tepen.
Ateroskleróza je degenerativní onemocnění cévní stěny, která pozvolna ztrácí své příznivé vlastnosti, jako jsou pružnost, poddajnost a hladkost vnitřního povrchu. Do stěny tepny se ukládají tukové částice a vytvářejí v ní usazeniny - aterosklerotické pláty. To vede ke ztrátě pružnosti cévy a k jejímu postupnému uzávěru. V důsledku sníženého průtoku krve v místě uzávěrů jsou tkáně a orgány nedostatečně zásobovány kyslíkem a živinami.
Ateroskleróza se nejčastěji projeví jako srdeční infarkt, angina pectoris nebo cévní mozková příhoda. Je to složitý proces, který je běžným projevem změn cévní stěny s přibývajícím věkem. Záleží však na tom, do jaké míry je cévní stěna postižena. Rychlost stárnutí cév každého z nás je jiná a závisí na přítomnosti a závažnosti rizikových faktorů.
Ženy obvykle bývají ohroženy po pětapadesátce a po přechodu, u mužů to je už po 45. roku. Větší riziko hrozí také lidem, které již trápí onemocnění srdce nebo cév. Mezi další rizikové faktory patří vysoké hladiny tuků v krvi či vysoký krevní tlak. Ateroskleróza hrozí více také lidem, kteří mají cukrovku nebo nadváhu.
„S těmito faktory úzce souvisí i životní styl. Kouření cigaret, nedostatečná fyzická aktivita a nevhodná strava riziko také významně zvyšují. Zbystřit by měli i lidé, jejichž příbuzní, muži ve věku do 55 let a ženy do 65, měli kardiovaskulární příhodu. Dědičnost u těchto onemocnění hraje velkou roli. Aterosklerózu mohou genetické předpoklady skutečně zásadně negativně ovlivnit, jak je vidět na familiární hypercholesterolemii, což je dědičné onemocnění projevující se velmi vysokou hladinou cholesterolu v krvi. Pro rychlý rozvoj aterosklerózy mají tito pacienti silný předpoklad.
Familiární hypercholesterolemie je zároveň poměrně rozšířené onemocnění, postihuje jednoho člověka z 200 až 250 lidí.
„Lidé by vysoký cholesterol v krvi neměli podceňovat. Pokud nemocný o onemocnění familiární hypercholesterolemií neví a není léčen, hrozí mu již v mládí například infarkt myokardu, komplikace aterosklerózy jinak typická pro vyšší věkové skupiny.
Ukládání tukových látek, především cholesterolu, do cévních stěn může být dáno i nevhodnými stravovacími návyky. Lékaři odhadují, že až v 90 procent případů infarktu myokardu je na vině nezdravý životní styl.