Přechod z letního na zimní čas a jeho vliv na lidské zdraví

Posunutí hodinek poslední říjnový víkend o hodinu zpět a tím změnu času z letního na zimní mnozí lidé proklínají a poukazují na to, že původní účel už dávno není aktuální a dnes jen neúměrně zatěžuje lidské zdraví.

Letní čas byl u nás zaveden už v roce 1916 z důvodu úspor elektrické energie. Tento argument byl však už několikrát zpochybněn. Dle měření zaměstnanců Pražské energetiky je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti jedno procento. Navíc zavedení letního času vede ke zvýšené spotřebě pohonných hmot z důvodu delší možnosti jízd auty.

Zatímco někteří lidé změnu času nepocítí, pro jiné jde o velkou zátěž. Dle některých studií bylo zjištěno, že první tři týdny po změně zimního času na letní vzrůstá výskyt srdečních záchvatů o šest až deset procent. Dochází k narušení chronobiologických rytmů, které nejsou schopny ze dne na den na změnu času reagovat, zhoršení kvality spánku a jeho poruchám, zhoršení pozornosti, malátnosti, bolesti hlavy či únavě, ke stresu.

Změna času nemá vliv jen na tělesné zdraví, ale i na psychiku. Byl zjištěn i zvýšený počet sebevražd vždy v prvních týdnech po změně času. Zejména jsou ohroženi lidé trpící depresí.

Podle některých zkoumání se došlo k závěru, že po změně času stoupá počet dopravních nehod až o osm procent. O šest procent stoupá počet pracovních úrazů.

I přes četné argumenty však zůstává střídání letního času zachováno a náš organismus se s tím musí vyrovnat. Dle odborníků nám může pomoci dostatečný pohyb. Tak si tedy jděte zacvičit, zaběhat nebo alespoň projít. Snižte na minimum konzumaci alkoholu a nápojů s kofeinem. V první dny po změně času si zkuste zdřímnout i v průběhu dne.

Zdroj: http://ona.idnes.cz/odvracena-strana-zmeny-casu-bolesti-hlavy-i-sebevrazdy-pi1-/zdravi.aspx?c=A111025_113416_zdravi_pet